Cesta

Ve stredu uz jedem do Brna. Tesim se domu. V patek nebo sobotu pak do Kubina, zpet nejak kolem 26.12. V Kubine pry snih neni. Pokud budeme chtit na lyze, musime zajet do Rohacov. Zuzka dostane od jeziska novou bundu a kalhoty na lyzovani, takze je jasne, ze se proste lyzovat bude i kdyby se nechumelilo.

Konkurs

Jak jsem dnes mluvil s Dallmannem, dozvedel jsem se i pohled z druhe strany. Jde o konkurs, ktery jsem ve stredu neudelal. Hralo se mi spatne, celou predchozi noc jsem problil. Ale to nebyl duvod, proc jsem nebyl prijat. Coz mi bylo pak jasne.

Nekteri horniste meli po konkursu (pri diskuzi o me beze me) zcela jasnou a konkretni kritiku. 5.Mahler, Othelo, Euryanthe. Tyto skladby byly osudove. Za tou prvni si stojim, jsem presvedcen, ze z me strany to bylo dobre. Uplne perfektni ne, ale dobre. Othelo, uvedomuju si ted, az asi po pul roce, ze jsem mel tehdy malo casu, jeste jsem vzal kvuli penezum nejaky kseft v Praze, v opere jsem byl nove, a par hloupych chyb se objevilo. Ktere se navic opakovaly. No a Euryanthe, to stejne ale v bledemodrem. Uz jsem byl unavenej, chyb bylo uz o hodne min, nez v Othelovi, ale byly. A taky se opakovaly. Kolikrat jsem take pry byl v opere jen tak. Kolikrat jsem si prisel poslechnout zkousku s notama v ruce? To vse padlo na moji hlavu. Ted to vim.

To vse je opravnena kritika. Mam jen jedno na ohajobu. Mohli mi to rict driv- tehdy, kdyz se to stalo. Ja to vycitil, ale potlacil do podvedomi, abych z toho nemel vycitky a mohl byt vic s rodinou a nemusel cvicit. :-)

Jedeme dal.

Konkurs

Konkurs nedopadl. Nehral jsem nic moc. Mel jsem i tak nejvic bodu. Rozhodla ale nejspis nespokojenost par kolegu s mym hranim ve sluzbach. Coz me - a i nektere ostatni kolegy - dost zaskocilo. Mel jsem vzdy opacny pocit. Nejspis o tom pak hodne diskutovali. Predevsim meli prijit s konkretni kritikou primo a hned, pokud nejakou meli.

Ale ted je vse za nami a jede se dal. Neni co resit. Smlouvu tu mam jeste na vic jak rok. A muzu z ni kdykoliv odstoupit. Pokud budu mit nejake stale misto, tak to tak udelam. Zatim si uzivejme s rodinou Drazdan, ty ted napadl prujmovy virus. Presel i pres nas.

Filip je srandovní. Když má dobrou náladu, směje se na celý barák. Když ho ovšem bolí zoubky, člověku zaléhá v uchu. Zlobí ho ještě rýma, takže má občas plný nos. No a poslední dny nám nechce usnout! Co s ním? Stále si v postýlce stoupá. Jakmile vidí šprušle, ihned jede směrem k nim. Včera vydržel tak aktivní přes hodinu. Máme strach ho tam nechat samotného, aby si nenamlel kokos.

Zítra se koná konkurs do opery. V deset hodin. Nevím, jaké mám šance. Tak uvidíme.

Fotky

Zakládám si album na webu Picasa. Odkaz najdete v některém z odkazů v pravém panelu. Jako první jsou zde fotky z turné po USA.

Net doma, Filip stojí

Už máme doma net. Slavná to událost. Filip si v úterý poprvé stoupnul. Vždy se pomocí ručkování dostane do pozice stojmo, rozhlídne kolem sebe, jestli se někdo nedívá a pak se spokojeně usměje. Má rád kontakt s lidmi, jak říká prababi. Když je u někoho, kope do něj. No, každý tomu říká jinak.