USA - Boston podruhe

Tak dalsi den za nami. Ja pujdu pomalu do postele, zatimco vy z ni budete vylezat. Prosli jsme dnes jeste s dvouma kolegama kus mesta. A prvni dojem z Bostonu se mi jen potvrdil. Takove klidne velkomesto. S cinskou ctvrti, kde jsme se stavili na obede. Nechal jsem se vyfotit pred historickym domem, z ktereho se poprve cetla Deklarace nezavislosti. Urcite me nejaky pozorny ctenar opravi, jak presne se to pise. Pred domem je take kruh, kde byl spachan tzv. Bostonsky masakr. Dosli jsme az k pristavu, moc pekny, ale zadne velike zaoceanske parniky jsme nevideli, asi bysme museli vedet, kde hledat. Navstivil jsem uz asi poste obchodni dum Macy's, kde byl dnes posledni den velikych slev. Nic jsem nekoupil, jen neco Filipovi. Ale krome dzin tam nic moc neprodavali. Pocasi krasne, vzduch cerstvy podporovan studenymi vetry dorazivsimi z jinacovicke zahrady a obloha modra. Jen zadne poradne pohledy, vzdy zmrsene nejakym divnym napisem nebo okrajem. Veceri jsem si koupil v supermarketu. Jak jsem jasal, kdyz jsem poprve behem pobytu tu videl jine pecivo nez jen toustovy chleba! Nicmene vzali si ode me za baleni housek, salam, syr a syr a jablka 17$. No neni to hruza? Jinak auta jsou tu o hodne levnejsi nez u nas. Skoda, ze nejsou k jidlu.

USA - mezifoto

He, tady je jedna fotka se mnou. :-) mel bych se nechat ostrihat.

Je to z Champaign, pred koncertem.

USA - mezitext

V pravem panelu nahore najdete odkaz na web Staatskapelle Dresden, kde jsou mj. fotky z tohoto turne. Vsechny jsou od kapelniho fotografa.

USA - 5 Boston

Boston je krasne mesto. Pripomina mi Evropu, nekde vidite Amsterdam, jinde zase Londyn. Ulice jsou sirsi, budovy ani ne tak vysoke. Zadne nadzemni metra, ktere by delaly hluk tak, jako v Chicagu. Krasna reka, k zalivu jsem se jeste nedostal. Ale pristav si nesmim nechat ujit. Nabizi se moznost zajit do muzea, dam vsak radeji prednost realnemu umeni. Pocasi je krasne, tak proc ne. Sviti slunko, mrzne jako v Krkonosich pri lyzovacce, coz je docela prijemne. Zvlast pri vzpomince na tu lyzovacku. Jdu do mesta, vecer jeste napisu. Mame tu cas oproti Evrope minus sest hodin.

USA - 4

Dnes jsme se presunuli do Bloomingtonu. Kratka dvouhodinova cesta busem a letadlem. Pristali jsme na letisti v Kyjove:-) Ne, Kyjov by to mohl byt, jen tam pry nemaji vyasfaltovanou pristavaci plochu. Hrajeme opet na universite, tentokrat Indiana University. Ja mam volno, na programu jsou skladby, ktere nehraji. To se bude jeste opakovat dvakrat. Radeji bych hral, ale co se da delat.

Rad bych vam Bloomington vykreslil, co nejbarviteji, ale casu v zadnem z mest netravime prilis. Navic jsme tu pracovne, takze i z toho mala neco ubere prace. Ale budu se snazit.

Takze Bloomington, jak se mi na prvni pohled zda, je velmi male mesto, ktere se toci jen a jen kolem university. Ulice, kde jsem byl na nudlych, ach Boze, ja snad opravdu mam problem s pravopisem. Tak ta ulice, byla plna hospudek. Takovych tech rychlostravovacich, trochu smradlavych a da se rict, ze i levnych. Tedy aspon na prvni pohled to vse na me pusobylo. Jinak nemuzu si opet nevzpomenout na jeden film. A sice na Road Movie, kde po ceste v jednom fast foodu nastval jeden z vedlejsich hrdinu cisnika (tlusteho) tim, ze si postezoval na toast, ktery mu byl donesen. Cisnik nasledne toast vzal do kuchyne, naprdel do nej, pridal trochu majonezy a odnesl zpet. Zakaznik spokojen, odchazi zasycen. Vim, ubohy vtip. Ale jidlo v mistnich fastfoodech mi ho neustale pripomina. To jidlo opravdu tak chutna!

Proto jsem zasel s mymi bohatsimi kolegy (babi, kdyz slysela nas koncert za mnou prisla a zeptala se, jestli ten solohornista dostava vyssi plat, nez ja... to me pobavilo) pri prilezosti zaverecneho vecera v Chicagu do WEBER GRILU. Pisu velkym, abyste si zapamatovali toto jmeno. Jidlo naprosto unikatni. Uzasne. Takovy flak masa! I pres svou tloustku a rozlohu (ano, tady neni velikost, ale rozloha) me prekvapil jemnosti, vlacnosti, vuni a v neposledni rade i chuti. Proc bylo bramborove pyre tak dobre, jak bylo, se ptam jeste dnes.
Cena tomu odpovidala. Koupil bych si za ten talir jeste jedny Levisky, ale mam zazitek. Mimochodem kolegove zasli do jeste drazsiho steakhousu, kde meli all you can (m)eat za 50$. Jeste dalsi den zarili jako kravy pasouci se na louce u Dukovan... Vecer jsme zakoncili v jazz baru s zivou muzikou. Vystridaly se dve kapely - jedna lepsi, a druha takz dobra, ael uspavala. Taxme sli spat. Jinak jazz a blouse na vas dycha v Chicagu vsude. Moc prijemny.

Cesta do Bostonu bude az zitra.

USA - 3, stale Chicago

Je mi spatne, hotel Hilton mi leze na nervy, pripadam si v nem jako v kleci. Ve vytahu mam vzdy strach, ze vyzvracim snidani. Jezdi strasne rychle a ja se na snidani prejidam.

No, muzu si za to sam. koupil jsem si Levisky, za 40$. To je dobre, ne? Vcera navsteva Sears Tower, uzasny vyhled na cele panorama Chicaga. Clovek tak nejak ziska predstavu. Vecer koncert v Champaign - dve a pul hodiny vzdalenem meste s univerzitou. Tam i koncert. Nic moc. Zpola zaplneny sal mi pripominal ne svou velikosti, ale vzevrenim, komunistickou architekturu. Posluchaci se s nami ale rozloucili s standing ovations. 

Pro nas to byl ale takovy zkouskovy koncert. Program nebyl dostatecne nacviceny. A prejet to pred nekym ma take nejakou hodnotu. Dnes bysme meli hrat lip. Publikum uz tak shovivave nebude.

Zdravim. Zitra cesta do Bostonu.

USA - 2 Chicago

Chicago, Chicago! Mesto jako z americkeho filmu. Sel jsem uplne nahodou kolem kabaretu Chicago, videl jsem komplex budov, ktery musel slouzit jako kulisa, kdyz honili DeCapria ve filmu... jaxe jmenuje. Final Department? Od Scorseseho. Spiderman tu skakal po mrakodrapech. Je to tu pekne. Pry hezci nez New York. Dnes mame volny den, zitra po poledni koncert, pozitri vecer takz a pak se jede zase o kus dal. Vcera jsme byli na jidle v jakemsi fast foodovem Steak housu, byli jsme prekvapeni, co nam dali. Brambori vypadali jako stare, rozrezane, baseballove micky polite syrovou omackou. S masem, ktere smrdelo trochu udenim. Ci co to bylo. Meli jsme hlad, takze jsme byli spokojeni a dost prejezeni. Ale podruhe tam nepujdu. Ne, ze bz to nechutnalo, ale citil jsem se po tom nejak divne. Tak jako po najezeni u BigBurgra... Zitrabude  akvarium ci mistni nejvyssi mrakodrap? Pry treti na svete. Jeste nevim kam zajdu. Uvidime.

USA turne, 1

Prvni koncert turne, a sice jeste v Evrope - Frankfurtu - byl veleuspesny. Orchestr oslavovan, slapal jako dobre namazany stroj- spokojene si brumlal v tichym pasazich, buracel v tech bourlivych. Hornova skupina je, podle meho nazoru, zvukove skvele vyrovnana. Se solohornistou Robertem Langbeinem je radost hrat. Lide tleskali a kriceli bravo. Je prijemne hrat pred jinym publikem. Ziskat jiny feedback. A pro nej je nejspis zajimave poslouchat jiny orchestr, nez ten domaci.
Opet jsem vzpominal na cesku achylovu patu - sal. Poradna koncertni sin v CR proste neni. Rudolfinum svou krasou dokaze inspirovat k mimoradny vykonum, ale akusticky bohuzel nemuze modernim salum ve svete konkurovat. I kdyby v nem byly provedeny upravy, jako napr. v berlinskem Konzerthausu. Tam obetovali krasne steny, povesili na ne zavesy, u podia zavesili plastove desky (ty, protoze jsou pruhledne, nerusi). Vysledek? Mensi hal, na podiu se muzikanti lepe slysi. V sale orchestr zni konkretneji. A vzhledove sal neztratil na atraktivite.

Zitra cesta do USA. Tak uvidime jak je to tam se saly.
A Frankfurt? Moderni mesto, vyskove budovy. Pry kazda treti osoba je zde cizinec. Mesto s nejvetsim podilem cizincu v Nemecku.

USA - nulte

Pozitri jedu do USA. Zastavky Chicago, New York, Boston muzou slibovat leccos. Uvidime! Filip roste jako z vody. Na svetlo se dostava jiz treti zub! My se doma zabydlujeme. 18.11. budeme mit KONECNE internet doma. Majte sa.