středa 27. února 2008
Marketa Irglova
Jako soucast gratulace k obdrzeni Oskara pridavam napravo panel s hudebnimi klipy filmu ONCE. Marketa Irglova spolu s irským hudebníkem Glenem Hansardem neslozili pisen, ktera by byla v necem nova, svetoborna a originalni. Technikou sveho zpevu by nezapusobili ani na porotu Superstar. Kouzlo pisne je v uprimnosti, opravdovosti a poctive neodflaknute praci. Poctivost, podle me, chybi cim dal casteji soucasnemu popu. Proto maji jejich pisne uspech. Mimochodem na tento zamilovany par je radost pohledet.
Stuttgart
je pekne mesto. Zda se mi ale trochu necentralizovane. Jeste nenaslo svoji formu, i kdyz historicke centrum vypada pekne a zachovale. Bude to mozna tim, jak mesto rozrezavaji siroke silnicni tahy. Chtel jsem pres jeden takovy prejit, asi po peti minutach cekani jsem si vzpomnel na hru s zabou, kterou jsme kdysi hravali na starych pocitacich. Bohuzel silnice nemela zadne ostruvky, kde bych se mohl zachytit, taxem si zasel podchodem. Perlicka: Stuttgart je partnerskym mestem Brna!
Jo, a vyssi vyskyt Mercedesu a Porsche jsem nezaznamenal. Mozna bych musel byt bliz k jejim tovarnam.
A konkurs? Zitra mam hlavni kolo. Jsem zvedav, jaka bude uroven, protoze uz v predkole byla dobra. Kupodivu jsem postoupil pres hornisty, kteri casto byvavali na konkursech prede mnou. Skoncil i jeden kamarad z Finska, s tim se setkavam casteji. Ve Vidni to byl on, kdo postoupil do druheho kola. Zvlastni, nepostoupivsich mi byva lito, rad bych hral dal s nimi. Ale je to konkurence, takze hrrrrrr. :-)
Jo, a vyssi vyskyt Mercedesu a Porsche jsem nezaznamenal. Mozna bych musel byt bliz k jejim tovarnam.
A konkurs? Zitra mam hlavni kolo. Jsem zvedav, jaka bude uroven, protoze uz v predkole byla dobra. Kupodivu jsem postoupil pres hornisty, kteri casto byvavali na konkursech prede mnou. Skoncil i jeden kamarad z Finska, s tim se setkavam casteji. Ve Vidni to byl on, kdo postoupil do druheho kola. Zvlastni, nepostoupivsich mi byva lito, rad bych hral dal s nimi. Ale je to konkurence, takze hrrrrrr. :-)
úterý 19. února 2008
Konkurs
Prispevek na zadost bratranka.
Tento konkurs mel nemilou predehru. Den pred jsem se potkal s jednim hornistou, ktereho znam jeste z konzervatore, zacal mi vyhrozovat tim, jak mam dvere v PKFce zavrene. Ze pry ma dobre a overene zdroje. Hm. Nastvalo me to, ale snazil jsem se na to nemyslet. Dalsi den jsem ho potkal na miste, ucastnil se take. Tak jsem se s nim nebavil. Kazdy ho zna jako cloveka, kterej se neumi chovat. Ovsem stejne.
Konkurs opet zacal jako obvykle, vsichni jsme se tak nejak dostavili, navzajem se pozdravili. Ja nektere rad zase po dlouhe dobe videl. Nevim jak oni me, preci jen velka cast si v hlave rika, proc jsem ja vlastne nezustal v cizine. To se ted ptam take... No abych nepredbihal. Vylosoval jsem si sestku, dobre cislo. Ne moc na zacatku a ani ne jako posledni. Precijen cekat az 14 lidi dohraje se nikdy nikomu nechce.
Prvni kolo probihalo za plentou, vsichni delali chyby a to vcetne me. Zvlast part sedmeho Beethovena je osemetny. Mel jsem trochu vyhodu, ze u prednesu jsem si byl stoprocentne jisty (po tolika konkursech) a tesil jsem se na ne. Kvuli chybam jsem si ale druhym kolem jisty nebyl akdyz rekli me cislo nevericne jsem se podival na listek, ktery jsem si vylosoval na zacatku.
Druhe kolo pak bylo uz vic v klidu. Slysel jsem (PKF nema sal odzvucneny, takze je vse slyset. Abych se tomu ubranil, stravil jsem velkou cast cekani na zachode, kde jsem si pustil vetrak), ze kandidat prede mnou dela dost chyb a i kdyz hraje pekne, mam sanci. Villanellu jsem se pak snazil zahrat, co nejlip umim. Kdyz jsem dohral, prekvapil me mezi porotou sedici Radek Baborak - solohornista Berl. filharmoniku. Opravdu, byl jsem dost v soku. Ale kupodivu jsem mel pocit, jako kdyby tam sedel stary znamy a kdyz po me pak chtel nektere party zahrat jinak, pripadal jsem si jako na hodine. Navic Radek ma takovy dar, ze svym vypravenim dokaze uklidnovat a na cloveka pri uceni mluvi jako na male dite. Tak nejak hezky.
No pak jsem odesel a asi po ctvrt hodine nas dva hprnisty z druheho kola zavolali. Ja to vyhral a mam nastoupit v breznu.
A tady prichazi kamen urazu. Zrovna vcera jsem udelal konkurs do Akademie Dresden Staatskapelle. Je tam min sluzeb (5-15), zakl.plat 630 Eur a k tomu za kazdou zkousku 35 Eur a koncert ci peredstaveni 75... a ted co? Cili za mesic asi 1500. K tomu kazdy tyden vyucovani. Je tam i moznost udelat v zari konkurs na stale misto. Jako akademista, bych mel samozrejme vetsi sanci, ale konkurence bude velika. Tak babo rad. Vzhledem i ke stavu Zuzky je to tezke rozhodnuti. Zitra musi ale padnout. V potaz musim brat ale i to, ze bych si tim opravdu v Praze zavrel dvere.
Tento konkurs mel nemilou predehru. Den pred jsem se potkal s jednim hornistou, ktereho znam jeste z konzervatore, zacal mi vyhrozovat tim, jak mam dvere v PKFce zavrene. Ze pry ma dobre a overene zdroje. Hm. Nastvalo me to, ale snazil jsem se na to nemyslet. Dalsi den jsem ho potkal na miste, ucastnil se take. Tak jsem se s nim nebavil. Kazdy ho zna jako cloveka, kterej se neumi chovat. Ovsem stejne.
Konkurs opet zacal jako obvykle, vsichni jsme se tak nejak dostavili, navzajem se pozdravili. Ja nektere rad zase po dlouhe dobe videl. Nevim jak oni me, preci jen velka cast si v hlave rika, proc jsem ja vlastne nezustal v cizine. To se ted ptam take... No abych nepredbihal. Vylosoval jsem si sestku, dobre cislo. Ne moc na zacatku a ani ne jako posledni. Precijen cekat az 14 lidi dohraje se nikdy nikomu nechce.
Prvni kolo probihalo za plentou, vsichni delali chyby a to vcetne me. Zvlast part sedmeho Beethovena je osemetny. Mel jsem trochu vyhodu, ze u prednesu jsem si byl stoprocentne jisty (po tolika konkursech) a tesil jsem se na ne. Kvuli chybam jsem si ale druhym kolem jisty nebyl akdyz rekli me cislo nevericne jsem se podival na listek, ktery jsem si vylosoval na zacatku.
Druhe kolo pak bylo uz vic v klidu. Slysel jsem (PKF nema sal odzvucneny, takze je vse slyset. Abych se tomu ubranil, stravil jsem velkou cast cekani na zachode, kde jsem si pustil vetrak), ze kandidat prede mnou dela dost chyb a i kdyz hraje pekne, mam sanci. Villanellu jsem se pak snazil zahrat, co nejlip umim. Kdyz jsem dohral, prekvapil me mezi porotou sedici Radek Baborak - solohornista Berl. filharmoniku. Opravdu, byl jsem dost v soku. Ale kupodivu jsem mel pocit, jako kdyby tam sedel stary znamy a kdyz po me pak chtel nektere party zahrat jinak, pripadal jsem si jako na hodine. Navic Radek ma takovy dar, ze svym vypravenim dokaze uklidnovat a na cloveka pri uceni mluvi jako na male dite. Tak nejak hezky.
No pak jsem odesel a asi po ctvrt hodine nas dva hprnisty z druheho kola zavolali. Ja to vyhral a mam nastoupit v breznu.
A tady prichazi kamen urazu. Zrovna vcera jsem udelal konkurs do Akademie Dresden Staatskapelle. Je tam min sluzeb (5-15), zakl.plat 630 Eur a k tomu za kazdou zkousku 35 Eur a koncert ci peredstaveni 75... a ted co? Cili za mesic asi 1500. K tomu kazdy tyden vyucovani. Je tam i moznost udelat v zari konkurs na stale misto. Jako akademista, bych mel samozrejme vetsi sanci, ale konkurence bude velika. Tak babo rad. Vzhledem i ke stavu Zuzky je to tezke rozhodnuti. Zitra musi ale padnout. V potaz musim brat ale i to, ze bych si tim opravdu v Praze zavrel dvere.
čtvrtek 7. února 2008
popluzni dvur
Ve sve sbirce uz mam par setkani s vyznamnymi osobnostmi. Doposud je asi nejzarivejsim klenotem 20tivterinovy rozhovor s holandskou kralovnou Beatrice. Z nemeckych politiku mi v blizke budoucnosti (25.2.) po kanclerce Angele Merkelove poskytne poteseni ze setkani i dalsi vyznamna osoba, a to Horst Köhler - prezident teto evropske zeme vsech moznosti.
Mimochodem nedavno jsem zjistil, ze jeho bratr je u nas na Udk profesorem dirigovani a dirigent Hochschulorchesteru. Rikam to proto, ze se zname velmi dobre nejen ze skoly, ale i z EUYO, kam jsem udelal konkurs vlastne diky nemu a kde i dirigoval. Napsal mi take kdysi doporuceni na jedno stipendium a nyni se mi snazi pomoct z vyleceni Zuzky. Sam je totiz vystudovany doktor, nespolehal vsak jen na sebe - zeptal se nejake svetove gynekologicke kapacity. Ach ty znamosti. Moje babicka mi kdysi - malem i holi - tloukla do hlavy: "Dobre znamosti - lepsi nez popluzni dvur" Nevim, jestli to zcela plati, ale neco na tom je.
Mimochodem nedavno jsem zjistil, ze jeho bratr je u nas na Udk profesorem dirigovani a dirigent Hochschulorchesteru. Rikam to proto, ze se zname velmi dobre nejen ze skoly, ale i z EUYO, kam jsem udelal konkurs vlastne diky nemu a kde i dirigoval. Napsal mi take kdysi doporuceni na jedno stipendium a nyni se mi snazi pomoct z vyleceni Zuzky. Sam je totiz vystudovany doktor, nespolehal vsak jen na sebe - zeptal se nejake svetove gynekologicke kapacity. Ach ty znamosti. Moje babicka mi kdysi - malem i holi - tloukla do hlavy: "Dobre znamosti - lepsi nez popluzni dvur" Nevim, jestli to zcela plati, ale neco na tom je.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
